Vysokých školách
Vysoká škola je vzdělávací instituce poskytující terciární
vzdělávání. Je to nejvyšší článek vzdělávací soustavy.
Studenti a pedagogové vysoké školy tvoří akademickou obec. Vysoká
škola je jediná instituce, která má právo udělovat akademické
tituly.
Typy vysokých škol
Vysoké školy v České republice se dělí na univerzitní a
neuniverzitní.
- Vysoká škola univerzitního typu může
uskutečňovat všechny typy studijních programů. Kromě činnosti
pedagogické provozuje i činnost vědeckou a výzkumnou, vývojovou nebo
uměleckou.
- Vysoká škola neuniverzitního typu uskutečňuje
především bakalářské studijních programy, ale může též uskutečňovat
magisterské studijních programy. Na rozdíl od univerzitní vysoké školy se
nečlení na fakulty.
Právní forma
V České republice existují vysoké školy veřejné, soukromé a
státní.
Veřejné vysoké školy
Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny zákonem. V České
republice je 26 veřejných vysokých škol. Většina z nich je univerzitního
typu, pouze Vysoká škola polytechnická v Jihlavě je neuniverzitní.
Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze státního
rozpočtu. Dalšími zdroji jejich financí mohou být poplatky spojené se
studiem, výnosy z majetku, příjmy ze státních fondů a z rozpočtů obcí,
výnosy z doplňkové činnosti a dary.
Orgány veřejné vysoké školy
jsou:
- akademický senát
- rektor
- vědecká
rada
- disciplinární komise
- správní rada
- kvestor
Soukromé vysoké školy
Soukromé vysoké škole musí k provozu činnosti udělit souhlas Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy. V České republice takto působí 46 soukromých vysokých
škol, tři z nich jsou univerzitního typu. Soukromé vysoké školy jsou
financovány především z vlastních zdrojů, může jim však být poskytnuta
státní dotace.
Státní vysoké školy
Státní vysoké školy jsou policejní a vojenské. Jsou spravovány
přímo příslušnými ministerstvy (vnitra a obrany), nemají právní
subjektivitu a jsou organizačními složkami státu. Je zde omezena
vysokoškolská samospráva. V České republice působí dvě státní vysoké
školy: Policejní akademie v Praze a Univerzita obrany v Brně. Jsou to školy
univerzitního typu.
Struktura studia
V rámci Boloňského procesu přechází české vysoké školy na
jednotnou třístupňovou strukturu studia.
- bakalářský program
- je přípravou na magisterský program nebo na výkon povolání
- standardní doba studia je 3 - 4 roky
- absolventům se uděluje
titul Bc. (bakalář) nebo BcA. (bakalář umění)
- magisterský program
- navazuje na bakalářský program, trvá 1 - 3
roky
- u oborů, které vyžadují delší přípravu, nenavazuje na
bakalářský program, standardní délka studia je pak 4 - 6 let.
- absolventům se uděluje titul Mgr. (magistr), MgA. (magistr umění), Ing.
(inženýr), Ing. arch. (inženýr architekt), MUDr. (doktor medicíny), MDDr.
(zubní lékař), MVDr. (doktor veterinární medicíny).
- doktorský program
- je zaměřen na vědeckou a výzkumnou
činnost
- standardní délka studia je 3 roky
- absolventům se
uděluje titul Ph.D. (doktor) nebo Th.D. (doktor teologie)
Forma vysokoškolského studia
- prezenční (denní)
- distanční (dálková)
- kombinovaná
Akademická práva a svobody
- svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby
- svoboda výuky,
otevřenost různým vědeckým názorům, metodám a uměleckým směrům
- svoboda volby zaměření v rámci studijního programu a svoboda
vyjadřovat vlastní názory ve výuce
- právo členů akademické obce
volit akademické orgány
- právo používat akademické insignie a
konat akademické obřady
Akademické funkce
- profesoři
- docenti
- odborní asistenti
- asistenti
- lektoři
Studenti na českých
vysokých školách
Dle Ústavu pro informace ve vzdělávání k 31. říjnu 2004 studovalo na
českých vysokých
školách 298 196 studentů, z toho 274 962 na vysokých školách veřejných, 19 120 na
soukromých a 4 114 na státních. V roce 2004 absolvovalo na českých vysokých školách 39
764 studentů.
Související články
- Seznam vysokých škol
- Polytechnika
- Univerzita
- Vzdělávací programy EU
- Diplomová práce
Zpravodajství
- Na brněnských vysokých školách začnou bádat vědci ze zahraničí Na brněnských vysokých školách začnou díky finanční podpoře Jihomoravského kraje bádat vědci ze zahraničních univerzit. Ve zvláštním dotačním programu kraj postupně zaplatí školám asi 100 milionů korun na platy výzkumníků a další související náklady. Dnes krajská rada doporučila zastupitelům ...
- Kde dál škrtat? Na vysokých školách nebo v Krkonoších Škrty ve školství rozhádaly šéfa resortu Josefa Dobeše s vedením vysokých škol. Ministr chce příští rok ušetřit pět miliard korun. Největší část úspor dopadne právě na vysoké školy, které v roce 2011 přijdou o tři miliardy. Zbylé dvě miliardy musí ušetřit mateřské, základní a střední školy. Univerzity letos hospodařily s 23, 5 miliardy korun. Pokud pro příští rok dostanou skutečně o tři miliard ...
- V Praze proběhla demonstrace proti školnému na veřejných vysokých školách Na dvě stovky studentů se v neděli odpoledne zúčastnily demonstrace proti zavedení školného na veřejných vysokých školách. Proti plánovanému kroku rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV vystoupili například Matěj Stropnický (SZ) či prorektor Pedagogické fakulty UK Stanislav Štech.
- Negativa placeného studia na vysokých školách Zavedení školného je jak se zdá nevyhnutelné. Každý student tak bude v budoucnu přispívat své vysoké škole na provoz. Placení školného má celou řadu kladných stránek, ale často se zapomíná na stránky záporné. Jaké problémy může placené školné přinést? Jak ovlivní kvalitu výuky?