Kantonech

Kantony Švýcarska

Švýcarsko, Švýcarskou konfederaci, Švýcarský spolek, tvoří jeho 26 autonomních členských států, kantonů.

Přehled

Kantony v historicky podmíněním pořadí, jak jsou uvedeny ve Spolkové ústavě.

ISO znak kanton hlavní město / obec přístup ke spolku počet obyvatel
 rozloha
 hustota zalidnění
 počet obcí
 úřední jazyky
ZH Curych Curych 1351 1 261 100
(1)		 1 729
(7)		 729
(3)		 171 deu
BE Bern Bern 1353 956 000
(2)		 5 959
(2)		 160
(15)		 398 deu, fra
LU Lucern Lucern 1332 354 800
(7)		 1 493
(9)		 238
(9)		 103 deu
UR Uri Altdorf 1291 35 100
(24)		 1 077
(11)		 33
(25)		 20 deu
SZ Schwyz Schwyz 1291 136 500
(17)		 908
(13)		 150
(16)		 30 deu
OW Obwalden Sarnen 1291 33 300
(25)		 491
(19)		 68
(22)		 7 deu
NW Nidwalden Stans 1291 39 500
(22)		 276
(22)		 143
(18)		 11 deu
GL Glarus Glarus 1352 38 500
(23)		 685
(17)		 56
(23)		 27 deu
ZG Zug Zug 1352 105 200
(18)		 239
(24)		 440
(5)		 11 deu
FR Fribourg / Freiburg Fribourg / Freiburg 1481 249 700
(11)		 1 671
(8)		 149
(17)		 182 fra, deu
SO Solothurn Solothurn 1481 247 400
(12)		 791
(16)		 313
(7)		 126 deu
BS Basilej-město Basilej 1501 186 700
(14)		 37
(26)		 5 046
(1)		 3 deu
BL Basilej-venkov Liestal 1501 265 800
(10)		 518
(18)		 513
(4)		 86 deu
SH Schaffhausen Schaffhausen 1501 73 900
(19)		 298
(20)		 248
(8)		 33 deu
AR Appenzell Ausserrhoden Herisau 1513 52 800
(21)		 243
(23)		 217
(12)		 20 deu
AI Appenzell Innerrhoden Appenzell 1513 15 100
(26)		 173
(25)		 87
(20)		 6 deu
SG St. Gallen St. Gallen 1803 459 000
(5)		 2 026
(6)		 227
(11)		 89 deu
GR Graubünden / Grigioni / Grischun Chur 1803 187 900
(15)		 7 105
(1)		 26
(26)		 208 deu, rm, ita
AG Aargau Aarau 1803 565 400
(4)		 1 404
(10)		 403
(6)		 231 deu
TG Thurgau Frauenfeld 1803 233 200
(13)		 991
(12)		 235
(10)		 80 deu
TI Ticino Bellinzona 1803 319 800
(8)		 2 812
(5)		 114
(19)		 201 ita
VD Vaud Lausanne 1803 657 700
(3)		 3 212
(4)		 205
(14)		 382 fra
VS Valais / Wallis Sion 1815 288 800
(9)		 5 24
(3)		 55
(24)		 158 fra, deu
NE Neuchâtel / Neuenburg Neuchâtel / Neuenburg 1815 167 500
(16)		 803
(15)		 209
(13)		 62 fra
GE Ženeva Ženeva 1815 428 600
(6)		 282
(21)		 1 520
(2)		 45 fra
JU Jura Delémont 1979 69 100
(20)		 838
(14)		 82 83
(21)		 fra
CH Švýcarsko Bern 7 418 400 41 285 174 2 773 deu, fra,
ita, rm

Šest kantonů – Obwalden, Nidwalden, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Basel-Stadt a Basel-Land – bylo v minulosti označováno jako "polokantony" ("polostavy"), což je historicky podmíněno a dnes už nemá vliv na kantonální autonomii (již zaniklé rozdíly formálně odstraněny ze Spolkové ústavy v její revizi 1999).

I poté se však polokantony odlišují:

Zcela přesné by bylo mluvit o 26 kantonech a polokantonech a o 23 historických stavech.

Ve Spolkové ústavě jsou kantony uvedeny v pořadí, jak je uvedeno v přehledu. Toto pořadí je historicky podmíněno, dnes už bez jakéhokoliv jiného významu. Ve společenství, spolku Osmi starých míst totiž byla města Curych, Bern a Lucern, každý jako tzv. Vorort, v hierarchii před venkovskými kantony. Ostatní kantony jsou uvedeny v pořadí jejich přístupu ke spolku.

Politický systém

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Dějiny

Před Napoleonskými válkami bylo švýcarské spříseženectvo volným spolkem 13 států, jež byly označovány termínem (Orte – místa). K tomu přistupovala řada spojeneckých území (Zugewandte Orte) a podřízených teritorií. Tento systém byl napoleonskými válkami rozbit, v roce 1798 byla vytvořena Helvétská republika jako unitární stát. Její administrativní celky se podle francouzského vzoru nazývaly kantony. Ještě v období Helvétské republiky však převážily federalistické tendence, přičemž jednotlivé kantony přijaly republikánské ústavy a emancipovala se některá bývalá závislá teritoria, termín kanton se však vžil. Některé takto ustanovené kantony však nepřežily dlouho a byly začleněny do jiných.

Po pádu napoleonského režimu kanton Bern požadoval obnovu svých práv a odmítal uznat nové kantony Aargau a Vaud vzniklé na územích, jež mu dříve podléhaly, avšak pod mezinárodním tlakem byl donucen zříct se svých nároků výměnou za území bazilejského biskupství. Podle Spolkové smlouvy z roku 1815 bylo Švýcarsko pouze volným spolkem států. Kantony byly nositeli stání suverenity, měly právo vystoupit ze spolku, měly vlastní vojska, vybíraly cla, razily mince, mohly uzavírat mezinárodní smlouvy. Teprve spolková ústava z roku 1848 vytvořila ze Švýcarska federální stát, kde kantony ztratily výše zmíněné pravomoci.

Teritoriální vymezení kantonů dodnes zůstává v podobě, jakou získalo po Napoleonských válkách. Výjimkou je rozdělení kantonu Basilej na dva polokantony v roce 1833, krátkodobé rozdělení kantonu Schwyz ve stejné době, zánik polokantonů v Glarusu v roce 1836. Jedinými změnami v průběhu 20. století je vytvoření kantonu Jura v roce 1979 odtržením od kantonu Bern a poté přechod bernského okresu Laufen do kantonu Basel-Landschaft v roce 1994.

13 starých kantonů v 18. století

Teritoriální uspořádání Švýcarska v 18. století

Kantony unitární helvétské republiky v roce 1798

Federální kantony helvétské republiky v roce 1802

Změny švýcarského území podle vídeňského kongresu

Kantony po roce 1815

Poznámky

  1. počet obyvatel k 31.12.04, údaje BFS, SSÚ
  2. rozloha v km²
  3. počet obyvatel na km², stav 2000
  4. stav k 1.1.05 (menší obce se postupně slučují, Gemeindefusion)
  5. až potud: Osm starých míst
  6. sídlo vlády a parlamentu, soudní sídlo je Trogen
  7. až potud: Třináct starých míst

Zpravodajství
díky, wikipedie! podporujeme stroke.cz podporujeme google.cz